Úvod

Veřejná doprava
je služba, umožňující občanům pohybovat se bez vlastního dopravního prostředku po celém území státu, regionu, nebo města.
Drtivá většina dopravních služeb v České republice je spolufinancována z veřejných zdrojů. Z hlediska celkové bilance objemů přepravy jsou služby dálkové dopravy, provozované na komerční riziko dopravce (viz. např. Praha – Ostrava), minimální.
Dopravce je podnikatel jako každý jiný, smyslem jeho činnosti je vytvářet zisk. Objednatel veřejné dopravy (stát, kraj, město) určuje rozsah a požadovanou kvalitu služby.
Dopravce sice vybírá jízdné od cestujících, ale neurčuje jeho výši. Objednatel po dopravci požaduje obsluhovat i ztrátové linky. Dopravci tak vzniká ztráta, kterou mu objednatel hradí („dotuje“), včetně přiměřeného zisku.

Charakteristika

  • Provozní náklady na osobu se u plného vlaku a autobusu výrazně neliší
  • Železnice se díky vyšší kapacitě hodí spíše na tzv. páteřní dopravní spojení, autobusy jsou vhodné pro plošné pokrytí a svozy
  • „Dotace“ ve veřejné dopravě je vlastně jízdenka prázdné sedačky